5. třída ůkoly

ahoj tady korďa !

Blog o vylodění v Normandii

Operace Overlord

Byla to největší vyloďovací operace v historii vojenství. Její rozměry byly velkolepé: 5000 lodí spolu s tisíci menších plavidel, podporovaných 11 000 letadly, mělo během 48 hodin vrhnout téměř 200 000 mužů proti Hitlerovu vychvalovanému Atantickému valu.

Když ráno 6.června 1944, v den D, začaly první červánky pronikat tmou, viděli němečtí pozorovatelé při pohledu z normandského pobřeží, jak se před nimi, kam až jejich oči dohlédnou, rozprostírají svazy 5300 námořních lodí, od největších válečných plavidel po nejmenší hlídkové lodi. Největší invazní flotila jaká kdy byla sestavena, zahrnující válečné lodi, obojživelná plavidla, pomocné a výsadkové lodi z Velké Británie, USA, Francie, Kanady, Polska, Řecka a Holandska, byla připravena zahájit osvobozování Evropy.
 Vylodění v Normandii začínalo pozvolna. 1.dubna je vydán zákaz vstupu návštěvníků na celé jižní pobřeží Anglie od Cornwallu po oblast East Anglia. 23.května určuje gen. Eisenhower 5.červen za den D. 28.května je datum dne D a hodina H oznámena velitelům. 31.května začíná nakládání lodí a výsadkových plavidel; veškeré osádky jsou „zamčeny“ na lodích; Royal Navy pokládá zvukové bóje k označení okrajů německých minových polí. 1.června admirál Ramsay přejímá velení nad invazní flotilou a oblastí La Manche. 2.-3.června vyplouvají první lodi dělostřelecké podpory ze Skotska a Severního Irska; britské miniponorky vyplouvají k Normandii. 3.června se zhoršuje počasí. 4.června v 03.15 se invazní flotila dává do pohybu. V 05.00 je vydán signál přeložit operaci o 24 hodin (dnem D se stává 6.červen). všechna plavidla se vracejí do přístavů s výjimkou jednoho konvoje plavidel LCT. 4.června ve 23.00 vydává adm. Ramsay povel k vyplutí, aby flotila zvládla úkol k 6.červnu. 5.června v 04.15 je vydáno konečné rozhodnutí „start“. 5.června od 23.00 startují letadla s výsadkáři, směr Francie.

 

Operace Neptune

Flotila pro vylodění sestávala ze svazu U (12 konvojů), svazu O (9 konvojů), svazu G (16 konvojů), svazu J (10 konvojů) a svazu S (12 konvojů) spolu s pomocnými plavidly. Svazy B a L bezprostředního druhého sledu byly rovněž na cestě z přístavů ve Walesu a východní Anglii.

 Jak dáno v pečlivých plánech operace Neptune, měl se každý konvoj přibližovat trasami A,B,F a K k bodu Z (12 km jihovýchodně od ostrova Wight), celá flotila by se potom shromáždila v oblasti o poloměru 8 km, známé jako „Picadilly Circus“. Odtud měly minolovky vyplout na jih a vyčistit pět koridorů (R,S,T,U,V), každý pro jeden svaz. Tyto trasy byly na dvě části, aby pomalejší plavidla neblokovala rychlejší. Byly také určeny trasy plavby umělých přístavů Mulberry po dni D od jejich prostorů soustředění u pobřeží Anglie přes La Manche do cílových oblastí u pláže Omaha a u města Aromanches v britském sektoru.

Americký vzdušný výsadek
 Americký vzdušný výsadek na nejzápadnějším křídle invazní oblasti měly uskutečnit dvě kompletní divize: 101. a 82.vzdušně výsadková divize; celkem 13 000 výsadkářů. Cíli jejich seskoku před rozbřeskem bylo: zabezpečit čtyři východy z pláží před námořním výsadkem. To bylo nesmírně důležité, neboť tyto čtyři cesty na náspech byly jedinými trasami přes zatopené území, které pokrývalo západní část sektoru Utah. Jihozápadně potom dobýt a zabezpečit dva mosty a jedno zdymadlo přes řeku Douve a zničit velký železniční a silniční most přes tutéž řeku. Tyto cíle byly uloženy jednotkám 101. vzdušně výsadkové divize, které měly být vysazeny na místech shozu „A“ – východně od Ste.Mére-Eglise, „C“ – severně od Vierville a „D“ – jižně od Vierville. Západně od 101. divize měla 82. vzdušně výsadková divize zajistit západní břeh řeky Merderet a držet předmostí, zničit dva mosty a dobýt město Ste. Mére-Eglisa. Místa shozu pro 82.divizi byla „N“ – západně od la Fiére, „T“ – severozápadně od la Fiére a „O“ – západně od Ste. Mére-Eglise. Výsadkáře měly ve dne posílit kluzákové výsadky.
První transportní letouny s výsadkovými jednotkami odstartovaly 5.června ve 22.15 z letišť v jižní Anglii. Gen. Eisenhower byl přítomen na jednom z letišť, aby vyprovodil vojáky 101. výsadkové divize.
Výsadky 101.,ani 82. divize neprobíhaly podle plánu. Noční výsadky, často bez navigačních prostředků způsobily, že obě divize byly rozptýlené a utrpěly při výsadku ztráty. Přesto že místa shozu i jednotky byly promíchané, cíle byly nalezeny, dobyty a drženy.
Jednotky 101.vzdušně výsadkové divize zabezpečily čtyři východy z pláže Utah v den D ve 13.00. U severních východů (3 a 4) se parašutisté spojili s vojáky 4. pěší divize postupujícími z pláže do vnitrozemí. Předmostí na řece Douve bylo zajištěno, ale železniční a silniční most byl stále v rukou nepřítele.
Útok 82. divize na Ste. Mére-Eglise uskutečnilo asi 360 vojáků 505. pluku. S využitím rychlosti, překvapení a noční tmy pronikli městem v 04.30. přerušili komunikace s Cherbourgem a hnízda německého odporu zlikvidovali. V 09.30 bylo první osvobozené město ve francii pod kontrolou Američanů, i když se ve 12.00 začal od jihu rozvíjet německý protiútok.
Na mnoha místech sektoru 82.divize byla situace zmatečná. Řada jednotek byla vysazena do bažinaté oblasti podél řeky Merderet, kde mnoho vojáků utonulo. Na východním břehu probíhaly boje o předmostí u la Fiére a u Chef du Pont, ale rozptýlené skupiny vojáků shozených západně od řeky zůstaly izolované až do dne D+4, přičemž jejich cíle na řece Douve byly nedosažitelné. Ke konci dne D 82.vzdušně výsadková divize stále nenavázala žádný kontakt s jednotkami z pláží.

 

 

Britský vzdušný výsadek
Britská 6. vzdušně výsadková divize měla přistát na východním křídle invazní oblasti.
Cíle divize byly: dobýt a držet mosty přes Canal de Caen a Ornu jihovýchodně od Ouistreham; zničit mosty přes rozvodněnou řeku Dives; zaútočit na baterii v Merville a zničit ji; zajistit křídlo invazní oblasti na hřbetu táhnoucím se od Troran přes Bréville a k moři. Divize plánovala na den D devět velkých výsadků.
1.výsadek: přistávací zóny „X“ –jižně od mostů přes Canal de Caen a Orne, a „Y“ severně od mostů přes Canal de Caen a Orne pro kluzáky, čas 00.16; přepad a obsazení most přes řeku a kanál.
2. výsadek : výsadkáři na místa shozu „N“ – západně od Bréville, „K“ – východně od Colombelles, „V“ – západně od Varaville, čas 00.20; výsadkáři-značkovači s radiomajáky.
3. výsadek: výsadkáři na zóny shozu „N“, „K“, „V“, čas 05.00; předsunuté jednotky 5.výsadkové brigády.
4. výsadek: kluzáky na plochu „N“, čas 03.30; velitelství divize a protitankové kanony.
5.výsadek: podpůrné vybavení pro útok na baterii Merville.
6.výsadek: kluzáky s podpůrným vybavením pro útok na baterii Merville.
7.výsadek: výsadkáři na zóny shozu „N“, „K“, „V“, podpůrné vybavení a posily.
8.výsadek: přistávací plocha „K“, kluzáky s podpůrným vybavením.
9.výsadek: přistávací plochy „N“, „W“ – jižně od Ouistreham, čas 20.52, 265 kluzáků; 6.výsadková brigáda a jednotky divize.
Výsadky se měly uskutečnit ve třech fázích. Většina se jich uskutečnila v souladu s plánem, vyjma výsadku podpůrného materiálu pro útok na baterii Merville. 5. výsadek zmizel. 6. výsadek přistál na poli osazeném „Rommelovým šparglem“ – kluzáky i s výstrojí byly zničeny, většina vojáků zahynula.

 

Americké vyloďovací sektory

Pláž UTAH
Určené sektory vylodění: Tare Green, Uncle Red
Výsadkové jednotky: VII.sbor – 8., 22. a 12. pluk 4.pěší divize
První jednotky svazu U – minolovky – se od normandského pobřeží vrátily asi v 02.00. V 02.30 byla Bayfield, vlajková loď admirála Moona, na svém stanovišti a byl vydán příkaz vylodit výsadkové čluny. Do hodiny H stále chyběly ještě čtyři hodiny, ale výsadkové čluny musely k plážím překonat ještě 17 km. Vál západní vítr o rychlosti 18 uzlů a dělal vlny vysoké 1,2 m. Ve tmě a z této vzdálenosti nebylo pobřeží vůbec vidět.
Již dlouho zkoušené výsadkové jednotky začaly konečně v 04.30 v rychlosti slézat do výsadkových člunů. První výsadek měly uskutečnit čtyři vlny výsadkových člunů s pěchotou, ženisty a skupinami pyrotechniků. Podporovat je měly tanky DD.
Asi v 05.30 německé pobřežní baterie začaly lodě ostřelovat. V odvetu tedy svaz zahájil palbu.
Přesně v 06.30 přirazila k pláži první vlna vojáků. Nebyla to však ta správná pláž. Silný proud a špatná viditelnost po dělostřelecké přípravě způsobily, že čluny přistály 1800 m jižně od přiděleného sektoru. Dorazily na slaběji bráněnou pláž Victor. Zástupce velitele divize, brig. gen. Roosevelt, záhy zjistil, co se stalo, a přikázal, aby jej divize následovala. V čase H+3 (asi v 09,30) byly zajištěny východy č.1, 2 a 3 a ve 12.00 byl u vesnice Pouppeville, poblíž východu 1, navázán kontakt s jednotkami 101. vzdušně výsadkové divize.
S koncem dne 6.června byla 4.divize asi 6 km ve vnitrozemí. Byl navázán kontakt se 101. vzdušně výsadkovou divizí, i když jednotky kolem řeky Douve byly stále mimo dosah. Na západě byl 12. pluk 4. pěší divize pouze 1,6 km od obranné linie 82. vzdušné výsadkové divize, i když kontakt byl navázán až v den D+1. němci ještě stále mohli podniknout nebezpečné protiútoky a prostory soustředění měly do bezpečnosti ještě daleko.

Pláž OMAHA

Určené výsadkové sektory:Dog Green, Dog White, Dog Red, Easy Green, Easy Red, Fox Green
Výsadkové jednotky: Americký V. sbor – Výsadkový svaz „O“ zahrnoval velitelství 1.pěší divize (genmjr. Clerence R. Hueber), její 16.a 18. pěší pluk a 115. a 116. pěší pluk 29.pěší divize. K nim byli připojeni dělostřelci, tanky, speciální ženijní brigáda a 5.a 2. prapor rangers, dohromady 34 000 mužů a 3300 vozidel.
 V den D dorazily minolovky svazu „O“ k pláži v 00.55. lodě dělostřelecké podpory připluly v 02.20. V 03.00 připluly do prostoru 17 km od pláže transportní lodě. Začalo vyloďování výsadkových jednotek. První výsadkové plavidlo vyplulo v 04.30, 45 min. před rozbřeskem. Moře bylo natolik neklidné, že mnoha vojákům způsobovalo mořskou nemoc a zaplavovalo menší plavidla.
Ke každému z určených sektorů mělo dorazit šest výsadkových plavidel LCA a LCVP. Asi 3 km před pobřežím dosáhly příjezdové linie vyznačené řídicím plavidlem. A v tomto místě začaly první potíže. Silný příliv výchozím směrem spolu se západním větrem začaly snášet řídicí i výsadková plavidla na východ. V té chvíli se také začaly potápět tanky DD.
Při vypouštění 4500 m od pobřeží v čase H-50 měly tanky dorazit na pláž v H-5. Tanky určené pro západní pláže (Dog Green, Dog White, Dog Red a Easy Green) a podporu 116. pěšího pluku byly vypuštěny včas, ale v obrovských vlnách se záhy potopily. Výsadková plavidla musela zachraňovat přeživší tankisty, kteří se bezmocně houpali na vlnách. Z 32 tanků jich jen 5 dosáhlo pláže. Ve východních sektorech (Easy Red, Fox Green) bylo všech 32 tanků dopraveno až na pláž, protože si velitelé výsadkových plavidel netroufli riskovat jejich spuštění na moře.
Za velkého vlnobití a s linií pobřeží mizící v kouři a prachu dělostřelby z lodí se navigace do určených sektorů úplně zhroutila. Kromě dvou všechny roty výsadkových jednotek přistály na nesprávných plážích a rota I 16.pluku 1. pěší divize byla cestou snesena až do oblasti Gold.
 Zhroucení plánu výsadku mělo pro útok katastrofální důsledky. Jednotlivé roty měly ve svých sektorech samostatné úkoly a úspěch útoku a postupu do vnitrozemí závisel na tom, jestli je rychle a přesně splní. Pokud by se roty ztratily nebo zůstaly bez velení, pak by se útok zastavil.
 Při vysazování se situace ještě zhoršila. Asi 1600 m od pobřeží se plavidla dostala do nepřátelské palby. Většina plavidel narazila na dno už nejméně 90 m od břehu. Vojáci s těžkým nákladem skákali do vody hluboké až 1,8 m a mnoho se jich utopilo, staženo ke dnu svou výstrojí. Pokud se vojáci dostali až na břeh, museli překonat ještě 180m otevřené pláže, než se dostali pod ochranu hráze. Německá palba ze srázů nad plážemi i z bočních postavení byla intenzivní a přesná.
5. prapor rangers, jemuž velel pplk. Max Schneider, měl podpořit 2.prapor rangers při útoku na Pointe du Hoc v západním sektoru. místo toho prapor přistál v sektoru Dog White (v 07.40). když už nebyl schopen splnit svůj původní úkol, nacházel se alespoň v příhodném místě k podpoře postupu z pláže.
Genmjr. Cota, jenž přistál v 07.30, zaktivoval jednotky k útoku na srázy sektoru Dog White. Útok zahájila rota C 116. pluku 29. pěší divize v 08.00.
První postup v oblasti Omaha byl v den D zaznamenán nikoliv přes silně chráněné východy, ale po strmých svazích, které nabyly Němci tak silně obsazené. Podnikly jej smíšené jednotky velikosti rot i menších, často s rozkazem pouze dostat se z pláže a přežít. Jak řekl plk. George A. Taylor: „Na téhle pláži zůstávají jen dva druhy lidí, mrtví a ti, kteří chtějí zemřít. Tak se, k sakru, odtud hněme.“
V poledne byla německá obrana prolomena na čtyřech místech a jednotky se pomalu přesouvaly do vnitrozemí a obkličovaly hlavní německá obranná postavení nad východy, které většinou zůstaly nedotčeny. Brzy ráno ale vypadala situace na předmostí obzvlášť kriticky. Pláže přímo přitahovaly palbu a příliv přišel tak rychle, že vojáky u mořské hráze dostal do pasti a spousta raněných se utopila. Na pláži bylo namačkáno tolik mužů i materiálu, že vozidla a děla se už nemohla dostat na břeh. A když se jim podařilo najít nějaké místečko (v sektoru Easy Green a Easy Red), už jen jejich množství způsobilo u východů zácpu.
Později dopoledne se tempo postupu trochu zrychlilo hlavně díky podpůrné palbě lodí, zejména torpédoborců, které se přiblížily jen na 720 m a zahájily přímou palbu bez pomoci předsunutých pozorovatelů na německá obranná postavení. Příjezd tanků také postupně převahu vyrovnával a jedno postavení po druhém podléhalo jejich palbě.
Na konci dne D jednotky pronikly sotva do hloubi 2,5 km, předmostí bylo stále pod palbou německých děl a nepřátelské opěrné body zůstávaly nedotčeny. Nicméně výsadek se uskutečnil a cílem pro příští dva dny bylo dosáhnout a udržet postavení předpokládané pro den D a připravit pláže pro přijetí posil a zásob.

 

Britské a kanadské vyloďovací sektory
  Pláž GOLD
Určené výsadkové sektory: Jig Green, Jig Red, King Green, King Red
Výsadkové jednotky: Britský XXX.sbor – 56., 69., 151. a 231.pěší brigáda a 8.obrněná brigáda britské 50. (Northumberská) pěší divize, 47. skupina námořních commandos .
Invazní svaz G dorazil před pláž Gold, 16 km východně od Omahy, v 05.30. Pobřežní útesy v tomto místě si vynutily posunout hodinu H na 07.25, kdy už přes hodinu trval příliv. To rovněž umožnilo, aby dělostřelecká příprava, která začala v 05.45, trvala více než hodinu a půl. Protože bylo moře vzedmuté, bylo rozhodnuto vysadit tanky DD přímo z plavidel LCT. Tak ovšem tanky předběhly pyrotechniky a podpůrnou pěchotu a všechny kromě jednoho byly vyřazeny z akce.
Výsadky pěchoty dorazily včas, ale množství překážek a rychle postupující příliv způsobily výsadkovým člunům problémy a mnohé byly zničeny. Většina německých pobřežních opěrných bodů byla jen slabě obsazena, ale boční opěrné body v la Riviére a Asnelles (poblíž Arrommanches) bylo nutno obejít a vyřadit později.
Skupina námořních commandos č.47 přistála v 09.30. jejím úkolem bylo dobýt Port-en-Bessin a navázat kontakt s Američany z pláže Omaha. Chybné přistání však, bohužel, zpomalilo dobytí města až na D+1 a po Američanech nebylo až do konce dne D ani vidu.
Za soumraku měla dobytá oblast Gold už asi a hlídky se dostaly k předměstí Bayeux.

Pláž JUNO
Určené výsadkové sektory: Mike Green, Mike Red, Nan Green, Nan White, Nan Red
Výsadkové jednotky: Britský I.sbor – 7., 8. a 9.pěší brigáda a 2 obrněná brigáda kanadské 3.pěší divize, 48. skupina námořních commandos 4.brigády zvláštních sil.
Svaz J, který vedl Kanaďany, dorazil k pobřeží bez problémů. Na rozdíl od Američanů, jejichž jednotky se vylodily 17 km od pobřeží, zvolily svazy v britském sektory bod pro vylodění jen 11 až 12 km od pobřeží.
Ačkoli bylo moře stejně vzedmuté jako v americkém sektoru, menší vzdálenost od pobřeží dopravu k pobřeží trochu zjednodušovala.
Při pozdější hodině H ale působil potíže příliv. Zátarasy na plážích byly na počátku výsadku již částečně pod vodou.
Pyrotechnické skupiny se tedy už nemohly dát do práce a výsadková plavidla se musela překážkám co nejlépe vyhýbat nebo prostě jet a doufat ve štěstí. Důsledkem byly vysoké ztráty. Téměř 30% výsadkových plavidel bylo zničeno nebo poškozeno.
Podobně jako na ostatních plážích, i tady boční palba německé obrany výsadky překvapila. I přes důkladný průzkum se až v den D zjistilo, že postavení německých děl nesměřovala na moře, ale podél pobřežní linie a od moře byla dobře chráněná.
Uprostřed dopoledních hodin, po úporných bojích pěchoty, bylo město Berniéres v rukou Kanaďanů a velitel divize gen. Keller zřídil svoje velitelské stanoviště. Mezitím byla vysazena skupina commandos č.48 (námořní) a probojovávala si cestu na východ k pláži Sword.
Postup do vnitrozemí se dařil. Po rychlém příjezdu některých obrněných jednotek divize zčásti dosáhla linie pro den D, když se její tanky dostaly na silnici Caen-Bayeux. Kontaktu s 50. divizí z pláže Gold bylo dosaženo několik kilometrů jižně od la Riviére v západní části oblasti výsadku.
Postup na jihovýchod a východ, k Caen a Ouistreham, byl obtížnější. Jednotky kanadské 9. brigády zjišťovaly, že odpor sílí se stále menší vzdáleností od oblasti Carpiquet. Commandos nemohli dosáhnout kontaktu s britskou 3. pěší divizí z pláže Sword a obě oblasti výsadků stále dělila tříkilometrová mezera. K jedinému většímu německému protiútoku toho dne došlo právě zde, když se 21. tanková divize pokusila proniknout k moři.

Pláž SWORD
Určené výsadkové sektory: Queen Green, Queen White, Queen Red
Výsadkové jednotky: Britkský I.sbor- 8., 9. a 185. pěší brigáda a 27. obrněná brigáda britské 3. pěší divize, 3., 4. a 6. commandos ,45. skupina námořního commandos 1. brigády zvláštního určení a 41. skupina námořního commandos 4. brigády zvláštního určení.
Hodina H byla stanovena na 07.25. Vylodění britské 3. divize v oblasti Sword a dobytí města Caen bylo tím nejdůležitějším úkolem. Zatímco tři brigády 3.divize si měly probojovat cestu do vnitrozemí k Caen, commandos měli překročit mosty v Bénouville a posílit 6.vzdušnou výsadkovou divizi. První vlna přistála v pořádku když vojáci 8.brigády vstoupili na pláž s minutovým zpožděním a téměř všechny tanky DD a speciální vozidla, včetně čelních jednotek 27. obrněné brigády. Opěrné body u la Bréche byly překonány v 10.00. Commandos (někteří na skládacích kolech) vyrazili do vnitrozemí vstříc čekajícím výsadkářům. 185.brigáda vyrazila v 11.00 jako čelo 3.divize na Caen, ale pouze bez tanků a většiny těžké techniky. Pozdě odpoledne čelní jednotky 185. brigády dosáhly vesnic Beuville a Bieville pouze 3 km od Caen. Poslední, 9. brigáda se právě vymotala z pláží a shromažďovala se.
V dané chvíli se zdálo, že Britové mají už Caen na dosah. Ale v poledne začaly přicházet zprávy, že na sever od Caen se začínají objevovat německé tanky. Byly to čelní jednotky 21. tankové divize, kterou Britové očekávali mnohem jižněji. Bez podpory tanků se pěchota zastavila a odložila další postup. Pro britskou 2. armádu to byla kritická chvíle dne D. V 19.00 němci vyslali skupinu 50 tanků, aby se pokusilo britský výsadek rozdělit na dvě části. Byli nakonec odraženy pomocí letectva a dělostřelectva
Spolu s commandos 1. brigády zvláštního určení se výsadku zúčastnil válečný dopisovatel Doon Campbell z agentury Reuters. Byl jedním z prvních dopisovatelů, kteří se dostali na pevninu s výsadkem z moře (jiní dopisovatelé se zúčastnili vzdušného výsadku). Z vlastní zkušenosti popisuje výsadek takto:
„Šest minut po deváté toho pochmurného, šedivého rána dne D, 6.června 1944, jsem přistál v Hitlerově Evropě. Bylo to mokré přistání. Rampa spuštěná z výsadkového plavidla byla strmá a kluzká a já spadl po krk do vody zaplavující podminované pláže. S tvářemi natřenými maskovací pastou vyrazili commandos celí nedočkaví zúčastnit se boje…Můj tlumok, promočený a plný vody, se mi zařezával do ramen a jako by byl dělaný, aby mě snadněji utopil…Přede mnou leží pláž, písčitý hřbitov, s nepohřbenými čerstvě zabitými a polomrtvými, kteří jsou rozseti všude kolem, beze zbraní i bez nohou, jejich krev prosakuje pískem. Za námi se mezi gejzíry vody zvednuté výbuchy granátů z pobřežních baterií šinuly k mělčinám malé lodičky a za nimi obrovská flotila bitevních lodí, křižníků, torpédoborců a lodí přímé podpory paralyzovala svou dělostřelbou…To byla válka ve vší své totalitě – teatrální a hrůzná. Probíhala největší kombinovaná operace v dějinách. A já tentokrát nebyl v hledišti, ale na scéně, na rozrývané výspě Francie.“

Dne D, večer

V den D večer už 1. americká armáda pevně držela předmostí. V oblasti Utah byla 4. pěší divize na břehu a kontakt se 101. vzdušnou výsadkovou divizí byl navázán. Předpovídaná katastrofa vzdušných výsadků se neuskutečnila.
V.sbor se v oblasti Omaha vzpamatovával z počáteční pohromy a držel hlavní východy, tři vesnice a zprohýbanou linii, která dosahovala max. 2,5 km hluboko. Pravé křídlo a rangers na Point du Hoc se drželi v izolovaných výspách. Ztráty u V.sboru se odhadovaly na 2400 mrtvých, zraněných a nezvěstných.
Ke konci dne D Britové i Kanaďané ze všech tří pláží Atlantický val překovali a ve vnitrozemí zaujímali frontu v délce 32 km. Průnik do hloubky byl v průměru 9 km, což byla polovina oproti plánu. Postavení sice nebyla souvislá, ale němci již ztratili šance zatlačit invazní vojsko zpět do moře. Z tohoto pohledu byl den D pro britskou 2. armádu velkým úspěchem. Výsadky si také vyžádaly mnohem menší oběti, než jakých se plánovači obávali. Lze říci, že z 6250 mužů 6.vzdušné výsadkové divize bylo do konce dne D ztraceno 650. Asi 25 000 mužů bylo vysazeno na pláži Gold, 21 000 na Juno a 29 000 na pláži Sword, přičemž všechny tři pláže se dělily o celkové ztráty 3000 vojáků. Z německých sil, které jim vzdorovaly, byla 716. statická divize prakticky zničena a 21. tanková utrpěla vážné ztráty. Ve skutečnosti Britové dosáhli svých nejvzdálenějších cílů pro den D až v srpnu.

Přehled všech vyjmenovaných slov

Vytvořil jsem pro lepší orientaci přehled všech vyjmenovaných slov i s doplňky podle Internetové jazykové příručky, kterou vřele doporučuji.
D. Válka

Rozhlasová hra Zvířátka a loupežníci

Vážení rodiče,

pod vedením pana Rataje (http://michalrataj.com) jsme dnes nahráli rozhlasovou hru Zvířátka a loupežníci od Františka Hrubína. Myslím, že se to náramě povedlo, mám z dětí velikou radost a jsem na ně hrdý. Však posuďte sami...

Příloha: 
Subscribe to Blog 5. třídy - 2015/16 RSS